OUIJA očima vědy: výzkum ideometrických akcí

Otázka, na kterou chce každý znát dopověď, je, jak funguje tabulka Ouija? Jak je možné, že se planžeta na tabulce Ouija začne pohybovat? Vědci jsou na rozdíl od spiritistů přesvědčeni, že za pohybem planžety po Ouija tabulce nejsou ani duchové, ani andělé, ani démoni. Tabulky Ouija podle nich fungují na principu který je známý těm, kteří studují mysl, již více než 160 let, tedy na principu ideometrického efektu.


V roce 1852 publikoval lékař a fyziolog William Benjamin Carpenter zprávu pro Královskou vědeckou společnost ve Velké Británie, zkoumající automatické svalové pohyby, které se odehrávají bez vědomé vůle jednotlivce (například pláč v reakci na smutný vjem). Definoval tak ideometrii. Téměř okamžitě jiní badatelé uviděli v ideometrického efektu vysvětlení populárních spiritistických činností, jako pohyby stolků, planžet a podobně. Už v roce 1853 chemik a fyzik Michael Faraday, zaujatý otáčením stolu, provedl řadu experimentů , které mu dokázaly (i když ne většině spiritistů, včetně mě), že pohyb stolu je způsoben ideomotorickými akcemi účastníků.


Ideometrický efekt je velmi přesvědčivý. Jak vysvětluje Dr. Chris French, profesor psychologie a anomalistické psychologie (anomalistická psychologie - chování a zkušeností spojené s tím, co se často nazývá paranormální jev) na Goldsmithově univerzitě v Londýně: „Může to vyvolat velmi silný dojem, že pohyb je způsoben nějakou vnější entitou či silou, ale není tomu tak. Na stejném principu nevědomého pohybu fungují i další zařízení, jako jsou proutky nebo virgule. U tabulek Ouija máte navíc ještě sociální kontext. Obvykle je to skupina lidí která jí používá a každý má mírný vliv na pohyb planžety,“ poznamenává French a dodává: „S Ouijou se jednotlivec vzdává určité vědomé kontroly nad svým počínáním, aby se mohl zúčastnit. To nemohu být já, myslí si lidé ve skupině a nikdo se necítí zodpovědný za pohyby planžety. Vypadá to pak, že odpovědi musí pocházet z jiného světa. Navíc ve většině situací existuje očekávání nebo náznak, že deska je nějak mystická nebo magická. Jakmile uživatelům tato myšlenka implantována, je téměř jisté, že se planžeta začne pohybovat."
Ale pokud nám tabulky Ouija podle vědců nemohou dát odpovědi z druhého břehu, co nám mohou říci? Vlastně docela hodně. Výzkumníci z Visual Cognition laboratoře na Univerzitě v Britské Kolumbii si myslí, že tabulka může být dobrým způsobem, jak zkoumat jakým způsobem mysl zpracovává informace na různých úrovních vědomí. Myšlenka, že mysl má více úrovní zpracování informací, není v žádném případě nová, ačkoli to, jak přesně tyto úrovně definovat, zůstává předmětem diskuse: Vědomá, nevědomá, podvědomá, předvědomá, zombie vědomí, to jsou všechno pojmy, které se používaly nebo se v současnosti používají a všechny mají své zastánce i odpůrce. Pro účely této diskuse budeme označovat „vědomé“ myšlenky, u kterých si v zásadě uvědomujete, že je máte („čtu tento fascinující článek.“) a „nevědomé“ tedy ty co produkuje náš vnitřní autopilotní systém (jako mrkání apod.).
Před dvěma lety se Dr. Ron Rensink, profesor psychologie a informatiky, postdoktorandská výzkumnice v oblasti psychologie Hélène Gauchou a Dr. Sidney Fels, profesor elektrotechniky a počítačového inženýrství, začali zabývat tím, co přesně se stane, když si lidé sednou k tabulce Ouija. . Fels říká, že myšlenku zkoumat tyto procesy dostal poté, co uspořádal halloweenskou párty s tématem věštění a zjistil, že několika zahraničním studentům, kteří tabulku nikdy předtím pořádně neviděli, musel vysvětlit jak Ouija funguje.


„Pořád se ptali, kam dát baterie," zasmál se Fels. Poté, co nabídl halloweensky přívětivější, mystické vysvětlení a vynechal ideomotorický efekt, nechal studenty, aby si s tabulkou hráli sami. Když se o hodinu později vrátil, byli stále u tabulky, i když nyní mnohem vyděšenější. O několik dní později po odeznění kocoviny Fels, Rensink a několik dalších začali debatovat o tom, co se vlastně děje při použití Ouija tabulky. Tým se domníval, že tabulka může nabídnout skutečně jedinečný způsob, jak zkoumat nevědomé znalosti, určit, zda se prostřednictvím ideomotorická akce dá zjistit to, co ví lidské nevědomí. „Mysleli jsme si, že to pravděpodobně nebude fungovat, ale pokud by to fungovalo, bylo by to opravdu skvělé," řekl Rensink.
Jejich počáteční experiment zahrnoval tabulku Ouija, která byla dle tvrzení výzkumníků dálkově ovládaná. Účastníci byli informováni, že na otázky odpovídá osoba v jiné místnosti a prostřednictvím napojení dálkového ovládání jsou její odpovědi přenášeny na jejich planžetu na tabulce Ouija. Ve skutečnosti pohyby planžety ovládali pouze samotní účastníci experimentu a osoba v druhé místnosti byla jen lest, jak přimět účastníky experimentu, aby si mysleli, že kontrolu nad planžetou má někdo jiný. Účastníkům byla položena řada otázek s možnostmi odpovědi ano či ne založených na faktech (např. Je Buenos Aires hlavním městem Brazílie? Olympijské hry 2000 se konaly v Sydney? apod.) na které odpovídali. Poté byli požádáni, aby použili tabulku Ouija která bude reprodukovat odpovědi osoby v druhé místnosti.


To, co tým zjistil, bylo překvapivé: Když byli účastníci požádáni, aby sami odpovídali podle svých nejlepších schopností, měli pravdu jen asi v 50 procentech případů, což je typický výsledek pro hádání. Ale když odpovídali pomocí tabulky Ouija v domnění, že odpovědi přicházejí odjinud, odpověděli správně až v 65 procentech případů. „Bylo to tak markantní, o kolik lépe se jim dařilo, že jsme si řekli: To prostě není možné! Jak mohli být o tolik lepší?',“ vzpomíná Fels a dodává:"Bylo to tak dramatické, že jsme tomu nemohli uvěřit." Pro Felse z toho vyplinulo, že člověk ve stavu nevědomí je paradoxně mnohem chytřejší, než by kdokoli předpokládal


Výzkumníci poté experiment upravili. Tentokrát účastník experimentu používal tabulku s dalším člověkem, o kterém si myslel, že je stejný účastníkem experimentu jako on. Jednalo se však o předem instruovaného figuranta. Účastníkům experimentu zavázali oči a v určitý moment figurant představující druhého účastníka experimentu tiše sundal ruce z planžety. Účastník experimentu tak stále věřil, že není sám kdo ovládá planžetu, což umožnilo vznik „autopilotního“ stavu, který výzkumníci potřebovali a zajišťovalo, že odpovědi pocházejí pouze od samotného účastníka experimentu.
Fungovalo to! Rensink říká: „Někteří lidé si dokonce stěžovali na to, jak ten druhý člověk ovlivňuje planžetu. To bylo neklamné znamení, že jsme je dostali do takového stavu, kdy byli přesvědčeni, že s nimi planžetu ovlivňuje někdo další.“ Jejich výsledky kopírovaly zjištění z prvního experimentu, tedy že lidé věděli více, když si mysleli, že planžetu ovládá ještě někdo jiný (50% přesnost pro vědomé reakce a až 65% pro odpovědi prostřednictví Ouija tabulky). O svých zjištěních informovali v únoru 2012 ve vydání vědeckého časopisu Consciousness  and Cognition .


„S tabulkou Ouija si vedete mnohem lépe v otázkách, u kterých ani netušíte, že na ně znáte odpověď. V nitru vaší mysli ale je a Ouija vám jí může pomoci najít,“ říká Fels. Experimenty UBC (University of British Columbia) ukazují, že Ouija by mohla být velmi užitečným nástrojem při pečlivém zkoumání nevědomých myšlenkových procesů. „Teď, když máme nějaké hypotézy o přístupu ke znalostem a kognitivním schopnostem, o kterých nemáte vědomé povědomí, by mohla být tabulka Ouija nástrojem, jak je podrobněji zkoumat,“ vysvětluje Fels. "Nyní jí můžeme začít používat k pokládání jiných typů otázek."
Tyto typy otázek mohou pomoci zjistit, kolik a co nevědomá mysl ví, jak rychle se může učit, jak si pamatuje a dokonce jak se baví. To otevírá ještě více možností zkoumání. Například pokud existují dva nebo více systémů informačních procesů, který systém je více ovlivněn neurodegenerativními chorobami, jako je Alzheimerova choroba? Pokud by to zasáhlo nevědomí dříve, předpokládá Rensink, náznaky nemoci by se mohly objevit při manipulaci s tabulkou Ouija možná ještě předtím, než budou detekovány ve vědomém myšlení.


V tuto chvíli vědci pracují na svých zjištěních ve druhé studii a upevňují teze ohledně používání tabulky Ouija jako nástroje výzkumu podvědomého jednání. Narážejí však na problém financování. "Klasické agentury financující výzkum s tím nechtějí být spojovány, zdá se jim to už trochu moc za hranou," řekl Rensink. Veškerá práce, kterou dosud vykonali, byla dobrovolná bez nároku na honorář, přičemž sám Rensink zaplatil část nákladů na experiment. Aby tento problém vyřešili, hledají crowdfundingová řešení, která by finance zajistila.


Tak co? Jsou odpovědi které které dostáváte prostřednictvím tabulky Ouija ideometrickým efektem nitra vaší mysli, jak tvrdí vědci? Nebo je komunikace přes tabulku Ouija či jiné pomůcky spojením s duchovními entitami? Je skutečně reálné, abyste hluboko ve svém podvědomí měli správné odpovědi na otázky o kterých nemáte ani tušení? Odpovědět si musíte každý sám. Pomoci nalézt odpovědi vám pomohou spiritistické pomůcky od ouija.cz